Tornáda jsou jedny z nejnebezpe?n?jších p?írodních jev? na Zemi. Podle ?eských meteorolog? se v posledních desetiletích jejich ?etnost a síla zvyšují, zejména v období od dubna do zá?í, kdy je v ?esku nejvyšší pravd?podobnost jejich výskytu. V roce 2023 zaznamenali ?eští meteorologové 16 záznam? tornád, což je o 30 procent více než v p?edchozím desetiletí. Nejvíce z nich bylo zaznamenáno v oblastech jižního a st?edního ?eska, kde jsou podmínky pro jejich vznik nejvýhodn?jší.
Tornáda vznikají v d?sledku silných bou?kových systém?, které vyžadují kombinaci teplého, vlhkého vzduchu na dolních vrstvách atmosféry a chladného, suchého vzduchu na horních. Když se tyto vrstvy setkají, dochází k silnému vzestupu vzduchu a tvorb? rotujícího vrtulu, která se m?že vyvinout v tornádový vír. Nej?ast?ji se tornáda objevují v tzv. „tornádových dráhách“, které vedou p?es otev?ené plochy, jako jsou louky, polní úžiny nebo rozlehlé lesy.
?eské tornáda jsou ?asto podce?ována, protože se vyskytují v menších m??ítkách než tornáda v USA nebo v tropických oblastech. Nicmén? i malé tornáda mohou zp?sobit rozsáhlé škody, zejména v oblastech s hustou zástavbou. V roce 2013 nap?íklad tornádový vír poškozil více než 200 dom? v okrese Jind?ich?v Hradec a vyžádal si n?kolik zran?ných. V roce 2022 se v ?esku vyskytlo 12 tornád, která zp?sobila škody na zem?d?lských plodinách a komunikacích.
Jak se tornáda m??í a kdy je nebezpe?í nejv?tší
Tornáda jsou klasifikována podle stupn? destrukce, která zp?sobí. Nej?ast?ji se používá skála Fujity, která rozd?luje tornáda do t?í hlavních kategorií: F0 (mírná poškození), F1 (mírn? silná tornáda) a F2 (silná tornáda). V ?esku se však ?ast?ji setkáváme s tornády s nižší intenzitou, ?asto klasifikovanými jako F0 nebo F1. Nejvyšší nebezpe?í je v období od 15. dubna do 15. ?íjna, kdy je pravd?podobnost výskytu tornád nejvyšší.
Výskyt tornád je ovlivn?n i klimatickými zm?nami. Podle studie ?eské meteorologické spole?nosti z roku 2022 se v posledních 20 letech zvyšuje ?etnost bou?kových systém? s vysokou pravd?podobností tvorby tornád. To m?že být spojeno s globálním oteplováním, které zvyšuje množství vlhkosti ve vzduchu a tím i pravd?podobnost výskytu extrémních jev?.
Jak se p?ed tornádem chránit?
P?ipravit se na výskyt tornád je klí?ové k minimalizaci rizika. Meteorologické služby doporu?ují sledovat aktuální p?edpov?di a varování na webu ?eského hydrometeorologického ústavu nebo v mobilních aplikacích. V p?ípad? varování je t?eba se co nejd?íve dostat do bezpe?í, ideáln? do podzemního prostoru nebo do interiéru budovy s pevnými st?nami. V otev?ených prostorách je vhodné se schovat do nejnižšího místa, nap?íklad do jamy nebo do auta, pokud je dostate?n? pevné.
Významnou roli hraje také vzd?lávání obyvatel. V rámci projektu „Meteorologická bezpe?nost“ ?eský hydrometeorologický ústav po?ádá pravidelné školení pro u?itele a rodi?e, aby se d?ti nau?ily správn? reagovat na výskyt tornád. V posledních letech také vznikly nové školní programy, které u?itelé využívají pro výuku meteorologie a prevence rizikových situací.
Zajímavé fakty o tornádách v ?esku
- V roce 1990 bylo v ?esku zaznamenáno 24 tornád, což je nejvyšší po?et v historii pozorování.
- Nejdelší tornádové víry v ?esku trvaly až 30 minut, jako tomu bylo v roce 2013 v okrese Jind?ich?v Hradec.
- Tornáda ?asto zp?sobují škody na zem?d?lských plodinách, zejména na obilovinách a zelenin?.
- V roce 2021 bylo v ?esku zaznamenáno 17 tornád, což je pr?m?rná ro?ní ?etnost za posledních deset let.
- Nejvíce tornád v ?esku se vyskytuje v období od dubna do ?ervna, kdy je teplota vzduchu nejvyšší a je tedy nejvyšší pravd?podobnost výskytu bou?kových systém?.
- V?tšina tornád v ?esku má pr?m?rnou velikost a trvá mén? než 5 minut.